Baterie ojetých elektromobilů degradují pomaleji, než se veřejnost často obává
Výzkumníci z Centra dopravního výzkumu analyzovali stav trakčních akumulátorů u 3 171 ojetých elektrických vozidel z Česka, Slovenska a Polska. Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím jejich stav je stáří vozidla, následované počtem ujetých kilometrů. Výsledky zároveň ukazují, že ve většině případů je skutečná degradace baterií nižší, než bývá veřejností očekáváno.
Obavy z rychlé degradace baterie patří mezi časté argumenty, které mohou ovlivňovat rozhodování lidí při koupi ojetého elektromobilu. Právě na sekundárním trhu přitom stav trakčního akumulátoru nabývá na významu – baterie představuje jednu z nejdražších částí elektrického vozidla a její technický stav může mít vliv na hodnotu vozu i důvěru kupujících.
Výzkumníci z Centra dopravního výzkumu, v. v. i. (CDV) proto společně se společností AURES Holdings analyzovali výsledky nezávislé diagnostiky trakčních akumulátorů u 3 171 elektrických vozidel s externím dobíjením. Soubor zahrnoval 2 742 bateriových elektromobilů (BEV) a 429 plug-in hybridních vozidel (PHEV). Data byla získávána od července 2024 do března 2026. Stav baterie byl hodnocen pomocí ukazatele State of Health (SoH), který vyjadřuje, jaké množství energie je možné z akumulátoru aktuálně využít ve srovnání s jeho původním stavem.
Výsledky ukázaly postupný pokles hodnoty SoH s rostoucím stářím vozidla. U elektromobilů BEV činil medián SoH u vozidel do tří let 96,1 %, zatímco u vozidel starších šesti let 90,0 %. U PHEV byl pokles výraznější – z 95,0 % u vozidel do tří let na 83,2 % u vozidel starších šesti let.
Podobný trend se projevil také v závislosti na kilometrickém proběhu. U BEV klesl medián SoH z 96,0 % u vozidel s nájezdem do 40 tisíc kilometrů na 90,3 % u vozidel s nájezdem nad 100 tisíc kilometrů. U PHEV činily odpovídající hodnoty 97,0 % a 88,0 %.
Výsledky současně ukázaly rozdílnou dynamiku degradace u BEV a PHEV. U plug-in hybridů byl pokles SoH s rostoucím stářím i nájezdem výraznější. Studie však upozorňuje, že dostupná data neumožňovala zohlednit například skutečný podíl elektrické jízdy u PHEV, historii nabíjení nebo počet nabíjecích cyklů. Rozdíly mezi oběma typy vozidel proto nelze vysvětlovat jedinou příčinou.
Právě objektivní měření stavu baterie je podle autorů důležitou součástí dalšího rozvoje trhu s ojetými elektrickými vozidly. Samotný věk nebo počet ujetých kilometrů totiž nedokážou plně vysvětlit technický stav konkrétního akumulátoru. Certifikovaný údaj o SoH proto může kupujícímu nabídnout podstatně konkrétnější informaci než pouze údaj z tachometru nebo rok výroby.
Podle Mgr. Jana Bezděkovského, pověřence ministra dopravy pro čistou mobilitu, přicházejí výsledky studie v době, kdy zájem o ojeté elektromobily na českém trhu výrazně roste. „Prodeje ojetých elektromobilů meziročně rostou dvouciferným tempem, což Ministerstvo dopravy vnímá jako signál postupně se zvyšující důvěry českých zákazníků v elektromobily, a to i na sekundárním trhu.“ S rostoucím počtem ojetých elektromobilů na českých silnicích proto roste také význam dostupnosti spolehlivých informací o stavu jejich baterií.
Analýza ukazuje, že skutečná degradace trakčních akumulátorů je ve většině sledovaných případů nižší, než bývá veřejností očekáváno, a že i starší elektromobily si ve sledovaném souboru ve většině případů zachovávaly vysokou hodnotu SoH.
Studie zároveň ukazuje, že při hodnocení konkrétního ojetého elektromobilu není vhodné spoléhat pouze na jeho stáří nebo počet kilometrů. Významnou roli mohou hrát také další faktory, například způsob nabíjení, provozní teploty, počet nabíjecích cyklů nebo skutečný způsob využívání vozidla. Právě tyto údaje by podle autorů mohly být předmětem dalšího výzkumu.
Zdroj: Čistá doprava / Centrum dopravního výzkumu / Ministerstvo dopravy
